Bezpečí bláznů

„Dávejte si bacha na bezpečí bláznů“ W. S. Burroughs. Měli bychom chápat osobní bezpečnost na internetu jako trochu širší proces, než jak o tom mluví bývalý ředitel ÚOOÚ. Je zde opravdu riziko vydíratelnosti? Kam se posune hranice „privátního“? Jakým směrem se vydá reklamní, bannerová slepota?

Mobilní operátor, Facebook, pan Google, velký bratr Microsoft mají o nás „kila“ dat

bezpeci_dat_zamceno_retezyMají informace o místech, kam chodíme, o tom, co čteme k snídani, jaké články nás zajímají, co je pro nás zábavou a co povinností. Vědí na nás toho spoustu. Procitnutí do reality (tím nemyslím onen brutální server) asi bude pro pár lidí kruté. Jak na tom bude běžná populace? Když jsme před lety sledovali první reality show, tu hrůzu, kde vyhrál Shrek (kde je mu konec), uvědomil jsem si, jak se změnil význam slova „soukromí“.

Když jdou vydělat dostatečné prachy, ukáži do kamery třeba pindíka. To se změnilo. Naši otcové toto ještě brali jako doménu pornohvězd. My už bychom asi neměli problém ani s pindíkem předsedy vlády, kdyby byl pindík zajímavý. Stejně si myslíme, že je celý pan předseda dost divný pindík sám o sobě. Stále budou profese, jako advokáti, vážení chirurgové, slušňáci ve veřejném životě, vzory ctnosti jako „klerikové“.
Pro nás, obyčejný „plebs“, se to opravdu posunulo. Když mi někdo dá vydělat „rychlé prachy“,
asi na to kývnu. Budu na „youpornu“. Super. Každý jsme někdy dítě, každý se někdy chováme jako kretén. Problém veřejného a soukromého je o tom, že video s námi – jako s kreténem – je zajímavější než to, jak si čistíme boty. A tady je „zakopán pes“.
Až bude identifikace tváří na fotkách a videích, nezměníte identitu jen tak. FB, Google a další
Vás ihned odhalí. Tom Cruise může v minulé „Mission impossible“ ochránit své já před kamerami, družicemi a dalšími šmírovači zánovní kapucí. Co ale s tím, až na něho nasadí analyzátor chůze?

Co až budou „droni“ všude?

Nepodléhejme konspiračním obavám. Bude to mít nějakou míru rozumnosti. Když jsem ale včera porušil pravidla přepravní společnosti, protože jsem si na korbu jejich náklaďáku přidal pár věcí v rámci stěhování, až mě bude následovat „dron“ nebo až vše, co bude na korbě, bude muset mít „qr kód“ dané společnosti, tak si ani neškrtnu. Stejně tak ve spoustě dalších věcí. Omezí se svoboda ve smyslu vyřvávání na rohu návsi, protože to hned někdo tzv.: „otočí“. Budeme vyřvávat jinak.
Je-li proti nám neporazitelná armáda, povedeme válku „JINAK“.Změní se tedy třeba to, jak budeme vyjadřovat svůj protest a nesouhlas. Co když nové „online petice“ budou současně chránit naši identitu a právě tím budou populárnější i hodnověrnější?
Zdá se to jako protiklad. Ale vemte si, že by „online“ bylo místo, kde můžeme protestovat proti všemu, sdružovat se, mluvit o tom ZCELA bezpečně. Takové místo bych měl raději, než hospodu, kde mi za mé názory může „nasosaný nácek“ hrozit pěstí. Na druhou stranu – co vyjádřím ve volbách? Jenom dám mandát někomu na základě svého dojmu. Internetová demokracie má jistě ve své přímosti problém s názory menšin a prosazením rozumného na úkor většiny. To je ale spíše technický problém, ne?

Reklamní slepota

Lidi přepínali televizi, když začaly reklamy. Reklamní studia tedy tlačila na formáty vysílání a „ejhle“. Náhle byly reklamy všude zhruba ve stejný čas. Lidi přestali vidět reklamy na internetu. Inzerenti se soustředili na podprahovost a na lepší cílení (AdWords, apod.). Lidi si instalují „Adblock“, reklama se děje formou „PR“ v článcích a na blozích.

Věčný souboj poskvrněných myslí

Teď si umím představit, jak takový Avon nebo Oriflame budou mít oddělení „velkých dat
(big data) a zveřejní své Avon či Oriflame lady informace o tom, která z kupujících má asi tajný poměr, s kým a kde se milenci schází. Toto prodej zvedne. Jak by to ten Avon asi udělal? Koupí databází kontaktů od Facebooku, lokačních dat od Googlu a výpisů smazaných sms od Viberu. Nebo na to půjde lépe a koupí vše od někoho menšího, jiného sběrače našich dat.
Když to dá dohromady, zcela jistě najde kupu věcí, jimiž opravdu půjde vydírat.
Čeho se bývalý ředitel ÚOOÚ bojí? Čeho bychom se měli bát my?

Používáme proxy pro přístup na internet? Mažeme za sebou stopy? Nejsme na Facebooku?

bezpeci_dat_socialni_mediaUrčitě to není dost. Otázka není, zda nám to vadí teď, ale zda nám to bude vadit za 10 let, až nám „geekové“ budou vládnout už doopravdy. Téma je ale širší. Vždy se měnila omezení naší svobody. Nejde o „Komanče“. Jde o technologie. Ty vše měnily odjakživa.
A jde o „sociálno“ jako takové. Na Divokém západě byla spravedlnost v rukou silnějšího. Město si zaplatilo drsného šerifa a místní „bitkař“ si už moc „nezabitkařil“. Technologie jsou palicí o dvou koncích. Jedním nás budou bíti ( a ženu a děti a….), druhým koncem z toho budeme unikat. Snaha ÚOOÚ je chvályhodná. Hloupí, nevzdělaní a nesvéprávní lidé dostávají na zadek v každé společnosti. Úřad se drží konvencí vzniklou v minulosti a relativně často mění pravidla hry (spolu se zákony) – to je pro tyto lidi.
Nám, zkušenějším v IT, berou dech možností ochrany soukromí. Facebook dnes šmíruje
i nepřihlášené uživatele i ty bez účtu! Já si včera do prohlížeče přidal rozšíření, kterým se dostanu na web přes německou nebo americkou proxy. Zítra někdo vymyslí „antiFB šmírovací rozšíření“. Nebo už to někdo má? Nemáte na to link?

Author: xbox

Share This Post On

Napsat komentář

Přihlašte se k odběru nových článků!

Přihlašte se o odběru a budete dostávat informace o nových článcích emailem.

Hotovo, děkuji za přihlášení.